Fakta
NEPŘÍBUZENSKÉ TRANSPLANTACE KOSTNÍ
DŘENĚ A PUPEČNÍKOVÉ KRVE
Každý rok onemocní tisíce pacientů
na celém světě chorobami, které jsou léčitelné transplantací krvetvorných
kmenových buněk. Tyto kmenové buňky se získávají od vhodných zdravých dárců, ať
už příbuzných nebo nepříbuzných. Bohužel 60-70% nemocných nemá takové příbuzné
členy rodiny, kteří by se s nimi shodovali v potřebných transplantačních (HLA)
znacích. Registry v zemích celého světa evidují dnes miliony dobrovolníků, kteří
jsou ochotni stát se dárci dřeně pro nemocné, kteří nemohou najít příbuzného
dárce. Jiným zdrojem kmenových buněk může být placenta po porodu. Pupečníková
krev je na kmenové buňky natolik bohatá, že k transplantaci může někdy postačit
pouhý decilitr této krve.
Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW)
– “Dárci dřeně světa” - je mezinárodní databáze, v níž lékaři mohou hledat pro
své pacienty dobrovolné dárce nebo příslušnou pupečníkovou krev kdekoliv na
světě. Registry celého světa slaví dne 16.listopadu 2005 získání
desetimiliontého dárce světa.
Historie transplantací dřeně
Úspěšné transplantace kmenových
buněk u člověka umožnily až četné zásadní objevy v oblasti lidského imunitního
systému, které se datují od konce 50.let. Tehdy vědci poprvé objevili a popsali
lidské histokompatibilní znaky. Jsou to bílkoviny, vyskytující se na povrchu
většiny tělesných buněk, a nazývají se HLA znaky (antigeny) podle anglického
názvu Human Leukocyte Antigens. HLA znaky můžeme přirovnat ke krevním skupinám,
jejichž stanovení je nutné k bezpečnému provádění krevních transfůzí. HLA znaky
jsou jen daleko a daleko složitější.
Imunitní system lidského těla
používá HLA antigeny k tomu, aby rozpoznal, které buňky přísluší k jeho
vlastnímu tělu a které ne. Pomocí HLA antigenů imunitní system určí a následně
také ničí cizí buňky jako jsou bakterie, viry, nádorové buňky, ale i cizí buňky,
které se do těla vnesou transplantací. Touto cestou imunitní system brání
vlastní organismus proti škodlivým vlivům, které mohou tělo poškozovat.
Při úspěšné transplantaci
krvetvorných buněk musí imunitní system příjemce přijmout darované buňky za
svoje. Toho jde dosáhnout jen tehdy, pokud víme s jistotou, že HLA antigeny
darovaných buněk jsou identické nebo alespoň co nejpodobnější buněčným HLA
antigenům příjemce transplantátu.
Kompletní HLA shodu mezi dárcem a
příjemcem lze dosáhnout při transplantaci mezi jednovaječnými dvojčaty.
Transplantace mezi dvojčaty byl take první, které se u lidí úspěšné zdařily.
Teprve na konci 60.let získali lékaři dostatek poznatků o HLA kompatibilitě a
mohli začít provádět transplantace úspěšně i mezi jinými sourozenci, než jsou
jednovaječná dvojčata.
V 70. letech lékaři provedli už
první transplantace dřeně od nepříbuzných dárců, vybraných na základě nálezu
shody v HLA znacích mezi dárcem a příjemcem dřeně. V té době se zjistilo, že k
hlavním znakům, které určující úspěšnost transplantace, patří nejméně 3 typy
antigenů, které byly označovany jako HLA-A, HLA-B a HLA-DR. Každý jednotlivec
zdědí od každého z rodičů po jednom z těchto antigenů. Šest těchto hlavních
znaků dárce se proto musí nutně shodovat se šesti stejnými znaky u příjemce
dřeně.
Pionýrskou práci na poli
transplantací odvedl prof. E.Donall Thomas z amerického Seattlu. V první
polovině 70.let provedl už vice než 100 transplantací u nemocných s leukémiemi a
aplastickou anémií pomocí dárců - HLA-A, HLA-B a HLA-DR identických sourozenců.
Za dlouholeté nezměrné úsilí a úspěchy na poli experimentálních i klinických
transplantací obdržel E.D.Thomas v roce 1990 Nobelovu cenou za medicínu.
Protože více než dvě třetiny
nemocných nenajdou v rodině vhodného příbuzného dárce, lékaři zabývající se
transplantacemi si postupně uvědomili, jak důležité by bylo pokusit se hledat
vhodné dárce dřeně mezi dobrovolníky na celém světě.
VYTVÁŘENÍ REGISTRŮ
Myšlenka na vytvoření
mezinárodního registru se datuje k roku 1970, kdy prof. Jon J. van Rood na
sjezdu Německé transfuziologické společnosti v Mnichově navrhl založit seznam
HLA-typizovaných dobrovolných dárců krve, který by mohl být využít k výběru
HLA-shodných dárců krevních destiček i kostní dřeně k transplantacím.
Prvním aktivním a úspěšným
registrem dárců dřeně se stal Anthony Nolan Trust v Anglii. Tato nadace bylo
založena v r.1974 ve snaze najít vhodného dárce pro chlapce Anthonyho Nolana.
Anthony, narozený v roce 1971, trpěl těžkým vrozeným defektem imunity, Wiskott
Aldrichovým syndromem. Anthony Nolan se nalezení vhodného dárce a transplantace
nedočkal, zemřel v r. 1979. Jeho odkaz však přinesl pomoc bezpočtu jiných
pacientů. Registr nepříbuzných dárců dřeně, založený jeho matkou, roste a dál
prosperuje mnoho let ve jménu původní myšlenky Shirley Nolanové, aby mohla být
nabídnuta naděje na nalezení dárce kterémukoliv z pacientů, který transplantaci
potřebuje, kdekoliv na světě.
Registr dobrovolných dárců, který
Shirley Nolanová založila, posloužil jako model pro postupné zakládání a rozvoj
mnoha dalších registrů ve všech vyspělých zemích světa.
V následujících letech Jon J. van
Rood inicioval spolupráci mezi rozvíjejími se registry jednotlivých zemí k
vytvoření mezinárodní nástroje za účelem hledání vhodných dárců pro všechny
nemocné, kteří to potřebují. Společný mezinárodní seznam byl nazván Bone Marrow
Donors Worldwide (BMDW) - Dárci dřeně celého světa. První edice těchto “Zlatých
stránek dárců dřeně a pupečníkové krve”, vydaná v r. 1989, obsahovala 150 000
dárců z jednotlivých registrů v 8 zemích.
Dnes se Bone Marrow Donors
Worldwide stal mezinárodním počítačovým systémem k vyhledávání dárců ze společné
databáze 10 milionů dobrovolníků, na níž spolupracuje 42 zemí světa včetně ČR.
Přesto, že BMDW nabízí dnes již 10
milionů šancí, stale ve světě přichází každý rok odhadem 10-15 tisíc pacientů,
kteří dostatečně shodného dárce najít nemohou. Tito lidé potřebují jiný přístup.
ZAKLÁDÁNÍ BANK PUPEČNÍKOVÉ KRVE
První transplantace s využitím
kmenových buněk z placentární pupečníkové krve byla provedena v r.1988. Dárcem
se stala novorozená HLA-kompatibilní sestra nemocného dítěte, jejíž pupečníkové
krev byla odebrána a zamrazena v době porodu. Následná transplantace proběhla
úspěšně a příjemce pupečníkové krve je stale zdráv, vice než 15 let vyléčený z
původní nemoci.
První banka pupečníkové krve,
která v roce 1993 poskytla vzorky zamražených pupečníkových krví k všeobecnému
využití prostřednictvím BMDW, byla anemická New York Cord Blood Bank. Dnes je v
seznamu BMDW k dispozici pro transplantační využití vice než 200 tisíc dávek
pupečníkové krve, uložených ve 37 bankách různých zemí včetně ČR.
Odběr krve ze zbytků pupečníku po
porodu neznamená žádné riziko ani pro matku, ani pro narozené dítě. Pupečníková
krev se může uchovávat zamražená ve speciálních mrazících kontejnerech na
libovolně dlouhou dobu, než ji někdo z nemocných bude potřebovat. Protože
kmenové buňky z pupečníkové krve nejsou plně imunitně dozrálé, jejich
transplantace přináší menší riziko reakcí štěpu proti hostiteli, což jsou
obávané stavy, kdy transplantované krevní buňky poškozují organismus příjemce (a
někdy jej mohou i zabít). Nižší riziko těchto reakcí umožňuje transplantovat
pupečníkové kmenové buňky i při větší míře neshody HLA antigenů. Bohužel typický
odběr pupečníkové krve obsahuje menší množství kmenových buněk než je možné
získat od dospělého dárce a proto je pupečníková krev zatím použitelná k
transplantaci zpravidla jen pro děti nebo dospělé malého vzrůstu. Navíc, kmenové
buňky z pupečníku jsou oproti kmenovým buňkám z kostní dřeně nezralejší a proces
přihojení transplantátu u příjemce tak trvá obvykle o něco déle. Pacient je tím
po transplantaci déle vystaven riziku vážných infekcí.
MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE
Výměna vhodných krvetvorných buněk
dnes stále více předahuje hranice jednotlivých zemí I kontinentů. V r.2004 35% z
celkového počtu 7 266 odběrů krvetvorných buněk dobrovolných dárců bylo
poskytnuto pacientům z jiných zemí. K usnadnění tohoto procesu existují závazná
doporučení, která vydává další z mezinárodních institucí, Světová asociace dárců
dřeně (World Marrow Donor Association - WMDA). Ta v posledních letech zahájila
akreditační program pro jednotlivé národní registry, aby bylo umožněno dosažení
jednotných pravidel mezinárodní výměny. Jedním ze čtyřech registrů světa, který
do současnosti akreditaci WMDA obhájil, je Český národní registr dárců dřeně.
Stav
současné světové databáze
Osobní HLA charakteristiky každého
jedince jsou vrozené a dědičné. Pro jednotlivé pacienty proto existuje větší
pravděpodobnost najít vhodného dárce uvnitř vlastní rasové či etnické skupiny. V
databázi BMDW tvoří prozatím největší podíl registrovaných dárců dobrovolníci ze
severozápadní Evropy a Američané, přímí potomci evropských přistěhovalců. Dárci
z jiných národností a etnických skupin jsou v registrech zastoupeni dosud daleko
méně, než by bylo potřeba. Šance najít vhodného dárce pro nemocné, jejichž
kořeny pocházejí z předků v severozápadní Evropě, je proto již relativně velmi
dobrá, podstatně slabší je ale stále pro nemocné jiných etnických skupin.
Světová asociace dárců dřeně
vydává každoroční statistiky provedených nepříbuzenských transplantací. V roce
2004 bylo provedeno 7266 transplantací krvetvorných buněk od dospělých
dobrovolných dárců a 1 126 transplantací pupečníkové krve. Za celou dobu
existujícího programu to bylo již 50 000 nemocných v zoufalé situaci, kteří
mohli být transplantováni s krvetvornými buňkami dospělých dobrovolníků a více
než 5000 transplantací se uskutečnilo pomocí nepříbuzenské pupečníkové krve.
UŽITEČNÉ
WEBOVÉ ADRESY
a/ mezinárodní:
1.
www.bmdw.org
Stránky mezinárodní databáze Dárci
dřeně světa - Bone Marrow Donors Worldwide (BMDW) - přehled jednotlivých
registrů dárců krvetvorných buněk a bank pupečníkové krve
2.
www.worldmarrow.org
Stránky Světové asociace dárců
dřeně - World Marrow Donor Association (WMDA) - Návody a doporučení pro
participující registry při náboru dobrovolných dárců a pro odběr a transport
krvetvorných buněk mezi státy
3.
www.anthonynolan.com
Stránky prvního redistru
dobrovolných dárců dřeně světa - The Anthony Nolan Trust
4.
www.marrow.org
Stránky největšího současného
registru dárců světa Národního programu dárců dřeně USA - The National Marrow
Donor Program
5.
www.nationalcordbloodprogram.org
stránky první mezinárodně
přístupní banky pupečníkové krve - The New York Cord Blood Program
b) v ČR
1.
www.kostnidren.cz Stránky Českého národního registru dárců dřeně
2. www.czechbmd.cz
Stránky Českého registru dárců kostní dřeně Praha
3. www.bpk.cz
Stránky Banky pupečníkové krve České republiky