Prevence žilní tromboembolické nemoci ve vnitřním lékařství a v neurologii

Dátum: 03.03.2007 21:01
Vec: tromboembolia


Prevence žilní tromboembolické nemoci ve vnitřním lékařství a v neurologii
Doporučení pro klinickou praxi

vydáno 16:03:2006 u příležitosti konání XII. Pařízkových dní
Sekce pro trombózu a hemostázu ČHS ČLS JEP
Spolek pro trombózu a hemostázu

Malý J1., Dulíček P1., Penka M2., Malý R3., Gumulec J. 4
1Centrum pro trombózu a hemostázu, II. Interní klinika LF a FN Hradec Králové, 2Centrum pro trombózu a hemostázu, Oddělení klinické hematologie FN Brno, 3I. interní klinika LF a FN Hradec Králové, 4Centrum pro trombózu a hemostázu při Onkologickém centru J.G.Mendela Nový Jičín, Onkologické centrum J.G.Mendela Nový Jičín

Úvod

Mnoho nemocných hospitalizovaných na interních odděleních pro akutní stavy má zvýšené riziko žilní tromboembolie. Souvisí to s agresivitou léčby například nádorových onemocnění či s polymorbiditou u starších nemocných. U těchto nemocných se stává nezbytnou prevence žilní tromboembolie (VTE). Donedávna se zvažovalo, zda je efektivní farmakoprofylaxe VTE u akutních stavů na interních odděleních. V posledních letech byly zveřejněny výsledky velmi dobře vedených studií, které jednoznačně, na principu medicíny založené na důkazech, dokládají prospěšnost prevence VTE u dobře definovaných skupin interních nemocných. Farmakologická profylaxe nízkomolekulárním heparinem (LMWH) či pentasacharidem vedla, ve třech rozsáhlých kontrolovaných studiích (MEDENOX, PREVENT, ARTEMIS), k 50% redukci rizika VTE u nemocných hospitalizovaných na interních odděleních (1,2,3,4,5). Na základě metaanalýz výsledků u více než 5000 nemocných léčených na interních odděleních se ukázalo, že prevence pomocí LMWH (ale i pomocí malých dávek nefrakcionovaného heparinu) jednoznačně snižuje riziko VTE a u interních nemocných má být tato prevence podávána alespoň 2 týdny.(6) Pitevní studie dokazují, že vysoké procento úmrtí je způsobeno
VTE Interní nemocní mají zvýšené riziko VZE především pro kombinaci chronických rizikových faktorů, ke kterým patří především vysoký věk a srdeční selhávání. Akutní onemocnění, které vedlo k hospitalizaci (srdeční infarkt, mozková cévní příhoda, akutní exacerbace chronického plicního onemocnění nebo akutní infekce) představuje závažný nezávislý rizikový faktor pro vznik VTE. K tomu je nutné přičíst i prolongovanou
hospitalizaci, která je samostatným rizikovým faktorem. Při pitvě u hospitalizovaných interních nemocných bylo prokázáno přibližně 75% fatálních plicních embolií(7).







Tento článok je z Slovenský hematolologický portál
http://www.hematology.sk

URL tohoto článku je:
http://www.hematology.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=67