Prevence ?ilní tromboembolické nemoci ve vnitřním lékařství a v neurologii
Dátum: 03.03.2007 21:01
Vec: tromboembolia
Prevence ?ilní tromboembolické nemoci ve vnitřním lékařství a v neurologii
Doporučení pro klinickou praxi
vydáno 16:03:2006 u příle?itosti konání XII. Pařízkových dní
Sekce pro trombózu a hemostázu ČHS ČLS JEP
Spolek pro trombózu a hemostázu
Malý J1., Dulíček P1., Penka M2., Malý R3., Gumulec J. 4
1Centrum pro trombózu a hemostázu, II. Interní klinika LF a FN Hradec Králové, 2Centrum pro trombózu a hemostázu, Oddělení klinické hematologie FN Brno, 3I. interní klinika LF a FN Hradec Králové, 4Centrum pro trombózu a hemostázu při Onkologickém centru J.G.Mendela Nový Jičín, Onkologické centrum J.G.Mendela Nový Jičín
Úvod
Mnoho nemocných hospitalizovaných na interních odděleních pro akutní stavy má zvý?ené riziko ?ilní tromboembolie. Souvisí to s agresivitou léčby například nádorových onemocnění či s polymorbiditou u star?ích nemocných. U těchto nemocných se stává nezbytnou prevence ?ilní tromboembolie (VTE). Donedávna se zva?ovalo, zda je efektivní farmakoprofylaxe VTE u akutních stavů na interních odděleních. V posledních letech byly zveřejněny výsledky velmi dobře vedených studií, které jednoznačně, na principu medicíny zalo?ené na důkazech, dokládají prospě?nost prevence VTE u dobře definovaných skupin interních nemocných. Farmakologická profylaxe nízkomolekulárním heparinem (LMWH) či pentasacharidem vedla, ve třech rozsáhlých kontrolovaných studiích (MEDENOX, PREVENT, ARTEMIS), k 50% redukci rizika VTE u nemocných hospitalizovaných na interních odděleních (1,2,3,4,5). Na základě metaanalýz výsledků u více ne? 5000 nemocných léčených na interních odděleních se ukázalo, ?e prevence pomocí LMWH (ale i pomocí malých dávek nefrakcionovaného heparinu) jednoznačně sni?uje riziko VTE a u interních nemocných má být tato prevence podávána alespoň 2 týdny.(6) Pitevní studie dokazují, ?e vysoké procento úmrtí je způsobeno
VTE Interní nemocní mají zvý?ené riziko VZE předev?ím pro kombinaci chronických rizikových faktorů, ke kterým patří předev?ím vysoký věk a srdeční selhávání. Akutní onemocnění, které vedlo k hospitalizaci (srdeční infarkt, mozková cévní příhoda, akutní exacerbace chronického plicního onemocnění nebo akutní infekce) představuje záva?ný nezávislý rizikový faktor pro vznik VTE. K tomu je nutné přičíst i prolongovanou
hospitalizaci, která je samostatným rizikovým faktorem. Při pitvě u hospitalizovaných interních nemocných bylo prokázáno přibli?ně 75% fatálních plicních embolií(7).
|
|