RACIONÁLNÍ VYU?ITÍ STANOVENÍ D-DIMERU V DIAGNOSTICE

Dátum: 31.03.2007 01:04
Vec: tromboembolia


RACIONÁLNÍ VYU?ITÍ STANOVENÍ D-DIMERU V DIAGNOSTICE ?ILNÍHO TROMBOEMBOLISMU


Hirmerová J.,1Hejduková M., 2Mádr T., 1Martínková I., 1?igutová P., 1Haj?manová Z.
1Oddělení klinické hematologie FN Plzeň
2Oddělení klinické farmakologie FN Plzeň


Podle v současnosti platných guidelines pro diagnostiku plicní embolie je doporučeno po zhodnocení klinického obrazu a základních vy?etření provedení perfuzní a ventilační plicní scintigrafie , za zlatý standard je pova?ována plicní angiografie. Jako pomocné laboratorní metody je uváděno vy?etření krevních plynů a stanovení D-dimerů. Dle guidelines pro diagnosu hluboké ?ilní trombosy je nutné zhodnotit anamnézu a klinický obraz a poté vyu?ít přístrojové a laboratorní diagnostiky (referenční metodou je stále kontrastní flebografie, nejpou?ívaněj?í se v poslední době stala duplexní sonografie, dále je vyu?ívána té? isotopová venografie a z laboratorních metod pak stanovení D-dimerů).
Zdá se v?ak, ?e stanovení hladiny D-dimeru mů?e hrát v diagnostice ?ilního tromboembolismu mnohem významněj?í roli. D-dimer je nejmen?ím a charakteristickým produktem zesíťovaného fibrinu. U pacientů s akutní ?ilní tromboembolickou příhodou lze předpokládat zvý?enou hladinu D-dimerů, jejich hladina je v?ak rovně? zvý?ena za mnoha jiných klinických situací, v nich? je aktivován proces srá?ení krve. Z toho vyplývá, ?e hlavní role stanovení D-dimeru by měla být v mo?nosti vyloučení diagnosy ?ilního tromboembolismu.Proto nejdůle?itěj?ími parametry testů na stanovení D-dimerů je senzitivita a negativně prediktivní hodnota.
Testy na stanovení D-dimerů jsou zalo?eny na pou?ítí monoklonálních protilátek rozeznávajících epitopy na D-dimerech. Princip detekce je pak klasická ELISA (referenční metoda), latexová aglutinace (semikvantitativní či nověj?í testy imunoturbidimetrické s kvantitativní detekcí), aglutinace plné krve. V poslední době pak byla zavedena tzv. rapid ELISA (plně automatizovaná). V na?í studii jsme stanovili hladinu D-dimerů u 146 pacientů z Fakultní nemocnice ( z interních oddělení, ambulantních i hospitalizovaných). Jednalo se o pacienty s podezřením na hlubokou ?ilní trombosu a/nebo plicní embolii, ve věku 20-91 let, 61 mu?ů (41,8%) a 85 ?en (58,2%). Diagnosa byla stanovena lékaři na jednotlivých klinických odděleních, dle platných doporučení, s vyu?itím nejčastěji duplexní sonografie a perfuzního/ventilačního plicního scanu. U 46 pacientů (31,5%) pak byla potvrzena diagnosa akutního ?ilního tromboembolismu (VTE). U v?ech pacientů byla provedena detekce D-dimerů třemi testy - semikvantitativním latexovým testem (Agen Dimertest), hodnotícím nález jako pozitivní od 200ng/ml jednotek D-dimerů (DD), kvantitativního automatického latexového testu (imunoturbidimetrického - Auto Dimertest Micro, firma Agen) s výrobcem doporučenou hodnotou cut-off 150ng/ml DD a VIDAS rapid ELISA D-Dimer testu (bioMérieux) s doporučenou hodnotou cut-off 500ng/ml FEU (fibrinogen equivalent unit). Byla stanovena senzitivita, specifita, negativně prediktivní hodnota (NPV) a pozitivní prediktivní hodnota (PPV) těchto testů. Nejvy??í hodnoty senzitivity a NPV bylo zji?těno u testu VIDAS (100%), proto se tento test jeví jako nejspolehlivěj?í při vyloučení diagnosy VTE.
V dal?í části práce jsme se pokusili o zji?tění dal?ích souvislostí, jejich? pochopení by umo?nilo racionální vyu?ití testu v diagnostice VTE. Ve shodě s literárními údaji jsme zjistili, ?e s narůstajícím věkem pacientů stoupá počet fale?ně pozitivních výsledků a klesá počet negativních výsledků testu. S rostoucím věkem vy?etřovaných pacientů přibývalo rovně? přidru?ených onemocnění, např. ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin, kardiální dekompenzace, malignity. Zdá se, ?e racionálním postupem je stratifikace pacientů dle pravděpodob-nosti VTE a následně volba vhodného diagnostického algoritmu. Při pou?ití testu s vysokou NPV pak stanovení D-dimeru hraje klíčovou roli.






Tento článok je z Slovenský hematolologický portál
http://www.hematology.sk

URL tohoto článku je:
http://www.hematology.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=105